Polsko - nejhezčí hrady a zámky (Daktylek) - 3.díl

Views:
 
     
 

Presentation Description

Autor prezentace: Daktylek | http://www.wistarie.net/polsko-nejhezci-hrady-zamky-daktylek-3dil

Comments

Presentation Transcript

Slide1:

Díl 3. Polska Nejhezčí hrady a zámky

Slide2:

Bytów Farmář, který měl pozemky v blízkosti hradu Bytów, často na jaře poblíž svého pole vídal mladou dívku, která se sem přišla umýt. Neoslovil ji, nechtěl jí působit rozpaky, ale jednou přišla, když odpočíval u pramene. V krátkém rozhovoru se dozvěděl, že byla kněžnou na hradě Bytów. V důsledku kletby se hrad zhroutil pod zem a majitelka spolu s ním. Přišla ke prameni v naději, že se setká s někým, kdo by jí pomohl odčarovat. Stačí ji zanést na nedaleký hřbitov a odhodit na zem. Nesmí se však nic říct ani se ohlédnout, bez ohledu na to, co se bude dít. Farmář chvíli přemýšlel a usoudil, že by rád kněžně pomohl se osvobodit. Vzal ji do náručí a zamířil na hřbitov. Poradil dobře s tím, když zaslechl dupot, klapot koní, řev, volání, šepot. Pak přišel ke hřbitovu. Jakmile překročil hřbitovní bránu, něco ho na vlasy zatáhlo tak silně, že se prudce otočil. Dívka se vznesla jako anděl. Na tváři se jí zračila bolest. Podařilo se jí zašeptat „další pokus za tisíc let“ a zmizela. Na kopci, který je obklopen od západu přírodními rameny řeky Bytowa, se tyčí mohutná silueta gotického křižáckého hradu založeného německými rytíři. V 1329 rytíři-mniši koupili v Kašubské jezerní oblasti pevnost, která původně patřila Pomořanským princům. Na konci čtrnáctého století začali pracovat na stavbě gotické pevnosti. Po vítězství u Grunwaldu předal král Vladislav II. Jagello hrad Bytów vévodovi ze Słupska Bogislavovi VIII. jako odměnu za vojenskou podporu, ale po podepsání Prvního toruňského míru v roce 1411 se pevnost vrátila německým rytířům. V roce 1451 předal král Каzimir IV. Jagellonský objekt pomořanskému knížeti Erykowi II. Od této chvíle až do roku 1637 byl hrad majetkem Pomořanských knížat. V 17. století během polsko-švédské války byl hrad zabaven a poté vážně poškozen při požáru. Bytów po Prvním dělení Polska, stejně jako Pomořansko, se dostalo pod správu Pruska. Zámek byl přestavěn na vězení a sídlo soudu. Teprve začátkem 20. století se začaly práce na obnově pevnosti, rekonstrukce byla přerušena během 2. světové války. V poválečných letech byl na zrekonstruovaném zámku umístěn hotel, restaurace, knihovna a Západo-kašubské muzeum. V sezóně se na zámeckém nádvoří pořádají rytířské turnaje.

Slide3:

Bytów byl spolu s nedalekým Leborkem nejzápadnější výspou někdejších držav německých rytířů.

Slide4:

Hrad byl postaven na půdorysu obdélníku s rozměry 49 × 70 metrů z eratických (bludných) kamenů a cihel

Slide5:

Hrad je vybudován na obdélníkové ploše a hrazen vysokou hradbou s nárožními baštami

Slide6:

V severozápadním křídle byl postaven třípatrový podsklepený obytný dům. V této budově se nacházely hlavní místnosti, jako jídelna, kaple a byt prokurátora. V horním patře byly umístěny sklady

Slide7:

Před hradu branou se nacházel příkop, nad kterým byl padací most. Pevnost umožňovala použít k sebeobraně střelné zbraně.

Slide8:

Zámek je kamenno-cihlový, v dolních patrech byl použit na jeho stavbu kámen z okolních polí a v horní části jsou cihly

Slide9:

Dębno Na malém kopci obklopeném parkem z devatenáctého století se zachoval pozdně gotický rytířský hrad . Je to jeden z nejstarších a nejcennějších světských architektonických objektů v Malopolsku, který se zachoval dodnes. Hrad byl postaven v letech 1470-80 z iniciativy kancléře Velké koruny Jakuba z Dębna, který pocházel z velké rodiny Odřivousů (Odrowążů). Hrad je obklopen suchým příkopem. Krása mohutného hradního těla je umocněna malými arkýřovými okny zdobenými kružbami, nárožními věžemi i strmými valbovými střechami. Přestože se majitelé v průběhu staletí mnohokrát měnili, byl hrad dodnes zachován ve velmi dobrém stavu. Majitelé byli mimo jiné na konci 16. století Maďar Ferenc Wesselini, a pak rodina Tarłovů. V roce 1759 se hrad stal majetkem Lanckorońských erbu Zadora. Na přelomu 18. a 19. století patřil hrad rodu Rogawští a později Rudničtí. V roce 1831 schovávali tehdejší nájemci budov, Spławští, uprchlíky z listopadového povstání na zámku. V roce 1835 se zámek stal majetkem Jastrzębských erbu Slepowronů. Všichni majitelé o své sídlo pečovali a shromáždili v hradu velmi cenné zařízení. Od roce 1945 patří hrad polskému státu a v letech 1970-1978 byl zrestaurován. Od roku 1978 je sídlem pobočky Okresního muzea v Tarnově. Dokonce i dnes v noci můžete vidět ducha krásné dívky se zlatým copem, která putuje po zámeckých komnatách. Někdy pláče, někdy tiše vzdychá. Mladý sluha jí jde naproti. Přibližují se, natáhnou ruce a ....... zmizí. To je legenda o lásce jedné Tarłówovy dcery k sluhovi. Mladí lidé si tajně přísahali nehynoucí lásku. Když dívka svého otce informovala o své náklonnosti, nařídil své dceru, zaslíbenou bohatému ženichovi, zazdít v malé komnatě v severní věži ve svatebních šatech i s věnem. U zdi byl seděl sluha a poslouchal, jestli se dívka rozhodla vdát za boháče. Po několika dnech, znepokojený mlčením své dcery, ji Tarło nařídil osvobodit. Bohužel bylo příliš pozdě - dívka byla mrtvá.

Slide10:

Zámecký komplex se dnes skládá ze čtyř budov a nádvoří. Pokoje v prvním patře jsou opravu bohatě vybavené. Není divu – vždyť patřily majitelům, přízemí pak bylo obsazeno služebníky.

Slide11:

Dříve se v okolí hradu nacházelo množství rybníků, ale to už je dnes minulostí. V současné době je v okolí hradu mnoho zeleně a ticha

Slide12:

V roce 1586 prošel hrad renesanční úpravou. V té době patřil tajemníkovi polského krále Štěpána Báthoryho. Další přestavba proběhla také na konci 18. století, avšak tyto renovační práce nezměnily jeho celkový vzhled a nijak nenarušily původní charakteristiku stavby.

Slide13:

Půdorys zámku tvoří nepravidelný obdélník. Všechna čtyři křídla mají dvě jednotraktová podlaží a v nárožích západního křídla stojí dva bastiony, ve spodní části kruhové, v horní pak osmiboké

Slide14:

Výstavnější východní a západní křídlo sloužilo obytným a reprezentačním účelům

Slide15:

V prvním patře tohoto křídla jsou obytné a reprezentační místnosti bývalých majitelů a v přízemí je rozlehlý sál, zvaný koncertní síň.

Slide16:

Frombork Na vysokém kopci stojí opevněný katedrální komplex varmijské kapituly. Ve Fromborku nikdy nestál hrad, místní stavba má ale jasný obranný charakter, proto byl zahrnut do této prezentace. V roce 1329 z iniciativy biskupa Jindřicha II. Wogenapa začaly práce na výstavbě kamenného kostela. Práce byly dokončeny v roce 1388. Na přelomu 14. a 15. století byl vytvořen pětiúhelník obranných zdí. Po invazi a zničení města v r. 1414 německými rytíři byly k východní zdi v jeho severním a jižním rohu přidány čtyřstranné obranné věže. V roce 1455 němečtí rytíři znovu Frombork napadli a poničili. V letech 1510-43 byl kanovníkem kapituly Mikuláš Koperník, který věž v severozápadním rohu nádvoří využil jako místo svého výzkumu. V roce 1626 bylo osazenstvo katedrály zajato a objekt byl vypleněn Švédy. Kromě četných bohatě zdobených liturgických nádob, katedrální pokladnice a obrovské knihovny se stala jejich kořistí také sbírka Mikuláše Koperníka. Požár v roce 1630 zničil biskupskou rezidenci, která byla přestavěna až v roce 1666. Po Prvním dělení Polska se Frombork dostal pod správu Pruska. V roce 1945 byl katedrální komplex těžce poškozen. Spálené byly mimo jiné: biskupský palác, střechy katedrály, zvonice, knihovna. Po válce byly všechny budovy katedrálního kopce zrenovovány. V současné době se komplex skládá z katedrály, biskupského paláce, věže Radziejowského, Koperníkovy věže, kanonických domů, jižních a západních bran, Koperníkova kanálu, kapitulní síně. V Koperníkově věži je výstava věnovaná tomuto astronomovi. Faucaultovo kyvadlo umístěné ve věže Radziejowského je nekomplikované zařízení, díky němuž se nevěřící přesvědčí, že se Země otáčí kolem své osy.

Slide17:

Výstavbu opevněného katedrálního souboru zahájila mezi lety 1270-80 varmijská kapitula

Slide18:

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Ondřeje ve Fromborku

Slide19:

nové vikářství, jižní brána ( Brama Południowa )

Slide20:

K hradbám byla přidaná půlválcová jižní (Prašná) věž a Nový vikariát

Slide21:

V severní části se nachází severní věž, severní brána, Koperníkova věž s jeho soukromou observatoří, vidíme odsud i zvonici (tzv. Radziejowského věž) ze západní části hradeb

Slide22:

Název města pochází od patronky katedrály, Panny Marie, latinsky Castrum Dominae Nostrae, německy Frauenburg, z čehož vzniklo polské Frombork.

Slide23:

První muzeum věnované Mikuláši Koperníkovi se nacházelo v Koperníkově věži, nyní je hlavní budova muzea v bývalém biskupském paláci

Slide24:

Gniew Jedním z starostů Gniew byl Jan III. Sobieski, později byl zvolen králem. Pro panovníka, který se sem rád vracel, a pro jeho manželku, královnu Marii Kazimíru, byl poblíž hradu postaven palác, později nazývaný palác Marysieńka („Maruška“). 30 km jižně od Tczewu, na levém břehu Visly se nachází monumentální křižácký hrad. Sambor II, vévoda tczewský, předal v r. 1262 gniewskou krajinu cisterciáckému řádu, aby získal spojence v boji se svým bratrem. Koncem 13. století začaly práce na stavbě křižácké pevnosti. Hrad byl obklopen širokým a hlubokým příkopem a pevnými obrannými zdmi. Silně opevněná tvrz sloužila jako sídlo křižáckého komtura. Po skončení třináctileté války a záboru gniewské oblasti byl přičleněn k polské koruně a stal se sídlem královských starostů. Po dělení Polska se Gniew ocitl na pruském území. Hrad byl nejprve přestavěn na kasárna a poté byl využíván jako vězení a armádní sklad. Poté, co Polsko získalo nezávislost, byly v hradu umístěny kanceláře starosty a krátce nato byly přiděleny pro vojenské účely. V roce 1921 způsobil požár značné škody a dlouhou dobu fungovalo pouze jižní křídlo. Během druhé světové války zde byla škola pro nacistickou mládež. Po válce byla budova převzata armádou. Teprve v roce 1969 proběhla postupná přestavba zničených zdí. Poslední restaurátorské práce byly provedeny v roce 1993. V současné době je zámek přístupný veřejnosti, ve vnějším parku se nachází hotel, restaurace, kavárna a klub. Na zámku se často konají kulturní akce, z nichž nejoblíbenější jsou rytířské turnaje známé po celém Polsku.

Slide25:

Hrad v Gniewu je nejmohutnějším křižáckým hradem, byl rovněž sídlem úřadujícího komtura.

Slide26:

Křižácká pevnost je skutečně velkolepá, je postavená z červených cihel

Slide27:

Pevnost je obehnána šestimetrovými hradbami, kterým dominují tři věže a donjon, ve kterém je dnes hotel, vyhlídková terasa a také archeologické muzeum

Slide28:

Výstavba pevnosti v Gniewu začala po roce 1290, hrad má přibližně čtvercový půdorys.

Slide29:

V řadách jezdectva sloužila elita šlechtických polských a litevských národů.

Slide30:

Expozice - ukázka polské zbroje

Slide31:

Střelnice – zde trénují kušníci a lučištníci

Slide32:

V současné době se na zámku konají rytířské turnaje, předvádějí se zde umělečtí kováři, historická venkovní představení a další akce.

Slide33:

V noci se v zámeckých komorách, na nádvoří nebo na vrcholu věže objevuje kostra v brnění a červené plachtě. Říká se jí Červený přízrak. Není známo, kdo se po staletí objevuje v tak děsivé podobě. Ve středověku Červený přízrak navštívil kastelána Jana, známého pro své nemilosrdné zacházení se svými poddanými. Poté, co se setkal s duchem, kastelán radikálně změnil svůj život: propustil vězně držené ve sklepeních hradu, dal majetek chudým a věnoval se půstu a modlitbě. Po jeho smrti byla ve zdi rytířského sálu zabudována socha zobrazující jeho hlavu. O deset let později se stal vlastníkem hradu Grodziec vnuk kastelána, nesoucí také jméno Jan. Stejně jako starý muž utiskoval služebníky a poddané. Jednoho dne, když odsoudil chudého rolníka, aby umíral hladem za to, že nezaplatil patřičný hold, se z vyřezávané hlavy vysypaly dukáty. Po této události krutý pán, stejně jako před lety, změnil svůj život. Grodziec Na vysoké zalesněné hoře stojí knížecí hrad . Ve 12. století zde bylo hradiště, které se ve 13. století stalo sídlem kastelanátu. V roce 1320 prodal lehnicko-břežský kníže Boleslav III. Marnotratný Grodziec (Hradec) rytíři Swolovi z rodu Bożywojů. Pravděpodobně během 14. století za jeho vlastnictví postavili první kamenné opevnění, až do roku 1473 zůstal hrad v soukromých rukou, kdy jej koupil kníže Fridrich I. Lehnický. V roce 1505 ho převzal Fridrich II. Lehnický a o 17 let později nařídil přestavbu původního gotického sídla na renesanční sídlo. V roce 1538 se tvrz stala majetkem Fridricha III. (Lehnického). Po vymření rodu lehnických Piastovců hrad ztratil význam a začal chátrat. V 18. století se nachází v ruinách. Osud hradu se otočil až v roce 1906, kdy ruiny koupil průmyslník z Meklenburgska Willibald von Dirksen, a dal hradu jeho současný vzhled. Rozsáhlá historizující rekonstrukce z let 1906-1908 se prováděla podle projektu Bodo Ebhardta, který dostavěl a zcela nově vytvořil řadu zaniklých částí hradu, takže místy vznikla spíše nová stavba. Při obnově dokonce použil i kamenické prvky a detaily pocházející z jiných hradů. Hrad v roce 1945 vyhořel. Dnes, částečně obnovený a zpřístupněný veřejnosti, je ve vlastnictví obce Zagrodno.

Slide35:

Vpravo od brány vystupuje torzo velké polygonální bašty, rovněž s nárožími ze žlutého pískovce.

Slide36:

Po opakovaných romantických úpravách je dvorní průčelí paláce vybaveno dvěma řadami velkých lomených oken (v patře s kružbami).

Slide37:

Brána údajně pochází z 1. čtvrtiny 17. st., polygonální bašta by měla být o sto let starší, nicméně stejná skladba zdiva napovídá, že i tady mohl řádit některý z týmu puristů či sám mistr Bodo.

Slide38:

Před jihovýchodním rohem předhradí volně stojí válcová vodní věž s arkýřem, přístupná malým dřevěným můstkem.

Slide39:

V severním nároží stojí hranolová věž, v západním nároží je věž válcová. Na východě byly hospodářské budovy.

Slide40:

Hrad je častým cílem filmařů, natáčel se zde například polský seriál Zaklínač

Slide41:

Ostění brány, vpadlina s rámem i nárožní armování jsou vyvedeny z dekorativního žlutého pískovce, ostře kontrastujícího s černým zdivem.

Slide42:

Velký sál v přízemí je zakončen síťovou klenbou (dnes bez žeber - rekonstrukce z let 1801 až 1803!)

Slide43:

Zpřístupněno je několik zámeckých místností: velká síň, krbová místnost, soukromé knížecí místnosti a další komnaty.

Slide44:

Kliczków V romantickém parku na břehu Kwisy se nachází velkolepý knížecí zámek . Na konci 13. století svídnicko-javorský kníže Boleslav I. Surový zde dal vystavět hrad. V roce 1369 ho vévodkyně Anežka Habsburská, vdova po Boleslavovi II. Malém, předala purkrabímu Cunemanovi Sydliczovi. Poté se hrad stal sídlem různých rytířských rodin: až do roku 1387 byli Kittlitzové, pak do roku 1391 Zeidlitzové a v letech 1391-1631 Rechenbergové z Przemkówa, kteří ve druhé polovině 16. století přestavěli hrad na renesanční zámek. Dalšími majiteli zámku byli do roku 1945 rody Schellendorfů, Frankenbergů a Solms-Tecklenburgů. Po válce zde sídlily četné státní instituce, které přispěly k devastaci budovy. V 90. letech palác zakoupila soukromá osoba a nyní zde sídlí hotel. V parku je zbytek koňského hřbitova, dříve zde byl i psí hřbitov. Vchody do areálu hradu jsou chráněny kamenným lvem s erbem v tlapách.

Slide45:

Zámek Kliczków, jeden z největších zámeckých komplexů v kraji, leží ve stejnojmenné vesnici

Slide46:

Název obce pochází od slovanského slova „klic“ (klíč) a odvozuje se od označení Kliczkowa jako brány do Lužice. V minulosti zde byl vodní mlýn a hamr.

Slide47:

Při přestavbě celé usedlosti tehdejší vkus velel architektům používat různé stavební styly (anglickou gotiku, italskou renesanci i německý a francouzský manýrismus)

Slide48:

Sgrafitová dekorace na fasádách byla vážně poničená během přestavby (v letech 1881-1883).

Slide49:

Zámecký park r. 1881 vybudoval uznávaný německý zahradní architekt Eduard Petzold.

Slide50:

Dnes slouží zámek jako hotel a místo pro rekreaci. Je obklopen hlubokými lesy a hosté mohou volit mezi procházkami, výlety na kole nebo projížďkami na koních.

Slide51:

Oporów 14 km severovýchodně od Kutna, v srdci historického parku stojí malý, ale velmi pěkný rytířský hrad. Historik Jan Długosz uvedl, že zakladatelem hradu byl Władysław Oporowski, arcibiskup włocławské a hnězdenské diecéze. První zmínka o opevnění v Oporówu pochází z roku 1418. Moderní výzkum však naznačuje, že hrad byl postaven ve třech etapách a pouze poslední z nich, a to ještě není jisté, se účastnil Władysław Oporowski. Počátkem 17. století se hrad Opatów stal majetkem rodu Tarnowských. Potom, téměř po celé osmnácté století, patřil rodu Sołłububů a poté rodům Korzeniowských, Počejů a Oborských. V roce 1837 byl v rukou Wilhelma Orsettiho, který zde žil až do 30. let. Posledním majitelem do roku 1945 byl Szymon Karski. Během restaurátorských prací provedených v 60. letech 20. století byly odhaleny nejstarší gotické a renesanční architektonické detaily, rekonstruována dřevěná spojovací galerie a strmá střecha. Hrad je obklopen romantickým parkem založeným v první polovině 19. století, a nachází se v něm Hradní muzeum se stálou expozicí stylových interiérů. Podle pověsti byl hrad Oporów propojen podzemním tunelem s nedalekým klášterem Paulínů. Před staletími byla tajná chodba místem setkávání milenců - mladičké dcery oporówského kastelána a místního převora. Zamilovaní se v tunelu cítili bezpečně. Bohužel, když jednoho dne dívka běžela na schůzku, průchod se zhroutil. Balvan, který tam leží dodnes, ukazuje, kde se tragédie stala. Oporówští obyvatelé říkají, že za ošklivých dnů se v blízkosti kamene ozývá sténání a výkřiky. Říká se, že to bude trvat tak dlouho, dokud někdo nenajde vchod do podzemí a neosvobodí oporówskou Bílou paní.

Slide52:

Východní křídlo s kaplí ve věži, kaple se nachází v 1. patře.

Slide53:

Hradu obklopuje umělý vodní příkop. Hrad je zděný, základy jsou kamenné.

Slide54:

Za jasných dnů se hrad zrcadlí ve vodě příkopu.

Slide55:

Pohled z jihovýchodu na obytné křídla a věž s kaplí. Hlavní zdi hradu zůstaly od jeho založení beze změny, nejsou omítnuté, jsou pouze zašlé stáří.

Slide56:

Pohled z jihozápadu. Moderní stěny z cihel dodaných při rekonstrukci doplňuje původní zdivo. Mezi cihlami jsou spáry z bílého vápna.

Slide57:

Západní průčelí zámku se vstupní branou

Slide58:

Je to nejkrásnější opevněná stavba v Lodžském vojvodství. Muzeum umístěné v hradu není příliš velké - pouhých sedm místností ve dvou patrech.

Slide59:

Hrad mají v oblibě i filmaři, připomíná tajemné a temné anglické sídlo.

Slide60:

Rytířský sál, největší místnost na zámku, s renesančním stropem zdobeným květinovými motivy a parketami.

Slide61:

Jsou zde mimo jiné francouzská renesanční kamna ze 16. století, italská truhla ze 16. století, novorenesanční stůl s mramorovou deskou, barokní křesla a barokní šatník, a bohatá sbírka portrétů bývalých majitelů.

Slide62:

Otmuchów 11 km západně od reky Nisy se na vznešené hoře zvedá biskupský hrad . Na místě dřívějšího kastelánského hradu existujícího od 11. století, nařídil kolem poloviny 13. století vratislavský biskup Jarosław postavit hrad, který byl brzy dobyt a zničen princem Jindřichem IV. Probusem. Na konci 13. století pozvedl sídlo z ruin biskup Přeclav z Pohořelé. Od té doby sloužil hrad Otmuchów až do sekularizace biskupského knížectví v roce 1810 jako pokladnice a rezidence duchovenstva. V 15. století hrad dobyli dvakrát husité, kteří jej podstoupili právoplatným majitelům až po obdržení výkupného. V letech 1585–1596 byl z iniciativy biskupa Ondřeje Jerina přestavěn v renesančním stylu na sídlo biskupů. Hrad zakusil boje třicetileté války, v roce 1646 ho zabrali Švédové a v roce 1741 ho zničili Prusové. Po sekularizaci církevního majetku se zámek dostal do vlastnictví rodiny Hohenzollernů, jejíž příslušník, Wilhelm von Humboldt, jej získal v roce 1820. O osm let později byla zbořena dvě křídla hradu a v polovině devatenáctého století Wilhelmův bratr Alexander vytvořil zahradu na úpatí hradu. Pevnost přežila druhou světovou válku bez úhony a od roku 1966 byla nějaký čas rekreačním střediskem. V současné době je na zámku hotel. Zvláštností hradu jsou tzv. koňské schodiště s velmi širokými schody. Byly postaveny v první polovině 18. století z iniciativy biskupa Filipa Ludvíka ze Sinzendorffu, kterého kvůli nemoci museli nosit v nosítkách.

Slide63:

Hlavní dominantou městečka Otmuchów je zdejší zámek, vybudovaný přestavbou původně gotického hradu.

Slide64:

Goticko-renesanční hrad je situován na návrší, dříve byl od města oddělen vodním příkopem a hradbami.

Slide65:

Během první rekonstrukce v 15. stol získal hrad dělostřelecké obranné pásma, bašty a novou bránu

Slide66:

Gotická vjezdová brána z 15. století

Slide67:

Dobře zachovalá středověká věž s charakteristickými zaoblenými rohy, podsebitím a plochou střechou. Spodní patra sloužila i jako vězení

Slide68:

Přestavba hradu na zámek v období baroka změnila jeho vzhled. Nejprve se změnil interiér komnat, zvětšila se okna...

Slide69:

... přidal se zvenčí z nádvoří kruhový vstupní pavilon se širokými, s mírně stoupajícími schody (tzv. Koňské schody)

Slide70:

Široké schodiště osvětlené zvnějšku oválnými okny zvané koňské nebo oslí schody. Schodiště nesloužilo jezdcům, ale k snazšímu přenášení nosítek.

Slide71:

Dochované budovy jsou malou částí původní dispozice. Zámek nemá muzejní expozici a v současnosti slouží jako hotel.

Slide72:

Wytrzyszczka zamek Tropsztyn   Na levém západním břehu Dunajce na strmém kopci, který tvoří ostroh   Czchowského jezera, se nachází rytířský hrad Tropsztyn (Tropštyn).   Strážil takzvanou Sadeckou bránu, kterou kdysi z Polska do Horního   Maďarska nebo na Slovensko vedly dvě důležité obchodní cesty:   po vodě a po zemi. Tropsztyn od začátku hrál roli soukromé pevnosti,   jejich majitelé se často svévolně snažili převzít kontrolu nad těmito   trasami. Prvními majiteli a staviteli hradu byla rodina Ośmiorogů     (zvaných také Gierałtové). Nejstarší dochovaná zmínka o již kamenném hradu pochází z roku 1382. Existují však spekulace, že jeho počátky sahají až do konce 13. století. Na konci čtrnáctého století byl předán Tropsztyn jako věno do rukou rodu Chebdů erbu Starykoń. Majitel musel být člověk se špatnou pověstí, protože od té doby získal hrad pověst lupičského hnízda. V roce 1521 král Zikmund I. Starý zabavil hrad za majitelovu neúčast během války proti německým rytířům. Nicméně, brzy byl Chebdy vykoupen. Jejich majetkem zůstal až do roku 1535, kdy Prokop Chebda prodal neobývaný hrad sandoměřskému kastelánovi a maršálovi Velké Koruny Petrovi Kmitovi z Wiśnicze. Pak hrad přešel do rukou Robkowských a později Gabańských. Během tohoto období byl hrad dále rozšiřován. V roce 1624 byla k obci Wytrzyszczka připojena levobřežní část obce Tropie spolu se zámkem. Opuštěná a neobyvatelná pevnost rychle chátrala. Během první světové války udělala rakouská armáda zákopy na hradním kopci, což způsobilo velké škody. V roce 1970 ruiny převzal tehdejší místopředseda Sejmu Andrzej Benesz. Tvrdil, že je potomkem Sebastiana Berżewicze a dědic inckého pokladu, který byl údajně ukryt v ruinách hradu. Po roce 1993 byl zámek přestavěn a následně zpřístupněn veřejnosti. V druhé polovině 20. století vznikla „legenda“, která spojuje hrad v Tropsztyně s hradem v Niedzici, dopisem nalezeným v uzlovém písmu kipu a postavou Uminy. Podle ní byl po smrti incké princezny Uminy v Tropsztyně ukrytý poklad Inků přivezený z Peru a cennosti měly být umístěny v podzemním tunelu vysekaném pod Dunajcem, spojujícím podzemí hradu se svatyní v nedaleké Tropii.

Slide73:

Hrad Tropsztyn se tyčí nad Dunajcem v obci Wytrzyszczka. Patřil k jednomu ze strážních hradů, které střežili obchodní cestu v údolí

Slide74:

Hrad původně střežil brod přes řeku Dunajec na uherské stezce a tyčil se vysoko na řekou.

Slide75:

Po vybudování Czchovské přehradní nádrže se nachází poměrně blízko vodní hladiny na nevysoké skalce.

Slide76:

Současný soukromý majitel zahájil razantní přestavbu hradu. Obvodovou hradbu zvýšil prý do původní výše a provádí mnoho dalších brutálních zásahů.

Slide77:

Ve čtvrtém nadzemním podlaží věže vystavěl nad přístupovou cestu nový prevet.

Slide78:

Návštěvu lze doporučit pouze jen otrlejším jedincům nebo zcela naprostým laikům. Otevřeno pro veřejnost je pouze o prázdninách.

Slide79:

Když se zblízka, je vidět, že je to úplně jiná stavba, která byla v posledních letech postavena na ruinách originálního hradu.

Slide80:

Opracowanie : Daktylek Dla http://www.rotfl.com.pl Kraków maj 2012 Zdjęcia : z sieci Informacje : na podstawie przewodników Izabeli i Tomasza Kaczyńskich „Zamki i pałace w Polsce północnej i środkowej” „Zamki i pałace w Polsce południowej” oraz z http://www.zamkipolskie.com/ http://zamki.net.pl/ http://www.zamki.pl/ Muzyka : Linda Chatterton — Claude Debussy : Arabesque No. 1

authorStream Live Help