Praha - zahrady (JaninaS)

Views:
 
     
 

Presentation Description

Autor prezentace: JaninaS (www.jkk.estranky.cz)

Comments

Presentation Transcript

Slide1:

Pražské zahrady Pražské zahrady jsou velmi oblíbené, najdeme zde klidné a na zeleň bohaté prostředí, jsou to takové oázy uprostřed Prahy.

Slide2:

Lví Dvůr … a další zahrady …

Slide3:

vrchní terasa Centrální schodiště spojuje jednotlivé terasy a vede návštěvníka od glorietu k lodžii, odkud je přístup k vyhlídkové terase a altánku. Na východní straně terasy je také schodiště, vedoucí k věžici, která je v současné době využívána jako průchod mezi areálem Pražského hradu a celým komplexem Palácových zahrad. MALÁ FÜRSTENBERSKÁ ZAHRADA Valdštejnská 12-14, Praha 1 Pozdně rokoková zahrada, která vznikla v letech 1784 až 1788. Donátorkou byla majitelka paláce Marie Barbora Černínová. Zahrada byla vybudována dle návrhu architekta Ignáce Palliardiho. Svůj název však nese podle posledních majitelů.

Slide4:

Část zahrad je vybudována na svazích kolem Pražského hradu, takže je z nich krásný výhled na Prahu. MALÁ FÜRSTENBERSKÁ ZAHRADA pohled od vstupu do komplexu zahrad

Slide5:

Královská zahrada Belvedér letohrádek císaře Ferdinanda I . V letech 1537-1565 nechal letohrádek (ve stylu italské renesance) postavit král Ferdinand I. Habsburský pro svou ženu Annu Jagelonskou podle projektu Paolla della Stelly. se nachází proti Pražskému hradu

Slide6:

Královská zahrada Míčovna zdobená renesančními sgrafity Dnes se Míčovna využívá jako koncertní a výstavní sál V míčovně Pražského hradu se už v 16. století hrály míčové hry. Byla to velká záliba velmožů za doby Ferdinanda I. Míče ale byly tenkrát úplně jiné: "Byl to buď nafouknutý vepřový měchýř a nebo to byly z kůže sešité koule vycpané nějakými starými hadry nebo ovčí vlnou. Oni hráli takové pálkové hry, ale pokud tu pálku dřevěnou neměli, tak prostě sundali střevíc a odpalovali míč střevícem. I krčmáři pořizovali zvláštní míčovny pro své hosty. Nejvíc ovšem hrála mládež a podle soudobého kronikáře někteří z těch mladých úplně této hře propadli. Kronikář píše: "Mnohý žák jda rok do školy, nenaučí se abecedy právě znáti, lépe umí na míč hráti." detail sgrafita

Slide7:

Cestou z Královské zahrady se můžete občerstvit v dnešní restauraci Lví Dvůr Historie Lvího dvora Kolem dvora stála galerie pro diváky, ve vytápěných kotcích byli kromě lvů chováni i tři levharti (dar ruského cara Fjodora I., syna Ivana Hrozného), tygr (dar florentského vévody Ferdinanda Medici), orangutan a další divoká zvířata. V háji ovocných stromů za dvorem sedali ve větvích papoušci přivázaní zlatým řetízkem, aby nemohli odletět. Zdi krásného Lvího dvora vyprávějí mnoho příběhů. Například o tom, že císař Rudolf II. nechal obzvlášť pečovat o lva jménem Mohamed (dar tureckého sultána), jenž měl podle Keplerova horoskopu (hvězdáře Tycho de Brahe) při svém zrození stejnou konstelaci hvězd jako sám císař. Skutečnost je, že císař zemřel jen několik dní po skonu svého oblíbeného lva. Pečovala o něj vzácná paní Laurecína, která prý po císařově smrti obětovala svůj majetek, aby zvířata udržela naživu. Na severním okraji areálu Pražského hradu před Prašným mostem stojí již od roku 1581 renesanční budova. Postavil ji v letech 1581-1583 Ulrico Avortalis na místě dvora dřevěného, založeného již císařem Ferdinandem I. Habsburským

Slide8:

navazuje na západní straně na Rajskou zahradu a končí na východní straně u dělostřelecké bašty, u Černé věže.  Severní strana je lemována areálem Pražského hradu, jižní strana navazujícími zahradami nad Valdštejnskou ulicí. Má rozlohu cca 1,43 ha. Do zahrady lze vstoupit z Rajské zahrady, od Černé věže a také z III. nádvoří Pražského hradu. Vede sem schodiště, které vybudoval J. Plečnik v první polovině 20. století. Podle ozdobných bronzových plastik býků se mu říká Býčí. Zahrada Na Valech detail býků na schodišti

Slide9:

LEDEBURSKÁ ZAHRADA Valdštejnská 12-14, Praha 1 Jde o nejzápadnější část komplexu palácových zahrad pod Pražským hradem. Jméno nese po pozdějším majiteli Adolfovi hraběti z Ledebouru, který získal palác i se zahradou v roce 1852. Zahrada vznikla již v 17. století spoluprací slavných architektů G. Santini a G. Alliprandiho. Současnou podobu ji vtiskl až architekt I. Palliardi na konci 18. století. V nejnižším patře zahrady se nachází Salla Terrena (1716) zdobená nástěnnými malbami z římské mytologie a fontána.  Spodní část je upravena tak, aby zde mohly probíhat koncerty.  Hlavní dominantou celé zahrady je široké strmé  schodiště vedoucí mezi terasami v horní části zakončené altánkem typu gloriet (1787). Na schodišti se nachází další fontána.  Ledeburská zahrada byla zpřístupněna v roce 1995 spolu s Malou Palffyovskou zahradou. Salla Terrena

Slide10:

patří mezi nejvýraznější stavby českého raného baroka a nachází se v areálu Valdštejnského paláce na Malé Straně . Je členěna do několika částí, přičemž na východní straně je Salla terrena, kde se v letní sezóně konají různá vystoupení. Valdštejnská zahrada detail Bakchus bůh vína Je zde množství soch

Slide11:

Na druhé straně Valdštejnské zahrady je velká budova jízdárny, před kterou je nádrž s rozmanitými druhy ryb a umělým ostrůvkem se sochou Herkula. detail ostrůvku a sochy Herkula bojujícího s drakem

Slide12:

Valdštejnská zahrada detail stěny Asi největší zajímavostí zahrady je umělá krápníková stěna s grottami (jeskyněmi) , která se nachází v její jižní části .

Slide13:

Vojanovy sady U Lužického semináře 17, Praha 1 - Malá Strana V sadech se nachází např. kaple sv. Terezie a kaple sv. Eliáše v podobě krápníkové jeskyně, malý rybníček, odpočinková a vyhlídková růžová terasa se slunečními hodinami, dětské hřiště a skleník, v zahradě je i několik pávů sluneční hodiny Hodiny jsou s freskovou malbou, hlavním námětem je žehnající představená kláštera Bosých karmelitánek, převorka ct. Marie Elekta á Jésu. Hodiny vznikly patrně ve druhé polovině 17. století a v devadesátých letech 20. století byly restaurovány.

Slide14:

Velkopřevorský palác a Maltézská zahrada Velkopřevorské náměstí č.p. 485/4 , Praha 1 Nejznámější zdí na Malé Straně se stala zeď Maltézské zahrady na Velkopřevorském náměstí, později známá jako zeď Johna Lennona. vchod do Maltézské zahrady V polovině prosince 1980 kdosi v reakci na zastřelení Johna Lennona vytvořil jeho památníček právě zde. Využil prázdnou kamennou desku, která v minulosti zřejmě sloužila jako součást veřejného vodovodu a napsal na ni křídou nápis „Za Johna Lennona“ a nad ním nakreslil kříž. Na místě brzy přibyly svíčky, květiny, fotografie a kresba zastřeleného zpěváka. Zeď postupně ožívala novými nápisy a nepomohlo ani přemalování, či proměna na plakátovací plochu.

Slide15:

Za Lennonovou zdí na Velkopřevorském náměstí je zahrada. Dostane se do ní branou na začátku zdi. Zahrada patří k Velkopřevorskému paláci. V létě se tam občas pořádají koncerty. Zahrada je krásně upravená a sousedí s kostelem Panny Marie pod Řetězem.

Slide16:

© 11. 6. 2010 JS http://www.jkk.estranky.cz zdroj textu a foto: síť internetu - např.: http://www.aneris.cz/praha_08.html http://www.kamvpraze.info/zahrady.htm http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/valdstejnska_zahrada http://wiki.zdenda.com/Vojanovy_sady hudba: A. Vivaldi - La primavera: I. Allegro Zahrad a tipů na procházky je mnohem víc, ale místa je zde málo, tak snad někdy příště … music: Giuliano Carmignola — The Four Seasons - Violin Concerto in E Major (La primavera)

authorStream Live Help