Slide8:
Úvod do dozimetrie Veličiny popisující ionizující záření a jeho biologický účinek: Aktivita A [Bq = s-1] - počet rozpadů Četnost [Bq = s-1] - počet zaznamenaných částic Předaná energie: Dávka D [Gy = Jkg-1] - celková energie předaná tkáni nebo organismu
Dávkový příkon [Gy s-1] Biologický účinek záření závisí na druhu tkáně a záření: Dávkový ekvivalent H = QD [Sv] ,
Q - jakostní faktor - relativní biologická účinnost daného záření na tkáň Ekvivalentní dávka HT = wRDT [Sv] DT – dávka pohlcená ve tkáni
Radiační váhový faktor wR jakostní faktor vystihující biologické riziko záření Každý orgán a tkáň jsou jinak citlivé: Efektivní dávka - součet ekvivalentních dávek vážený s ohledem na radiační citlivost orgánů a tkání pro všechny ozářené orgány Biologické účinky ionizujícího záření: Nestochastické - jsou prahové, dávka je dostatečná, aby se během relativně krátké doby projevilo pozorovatelné poškození Stochastické účinky - dávka nevyvolá v krátké době pozorovatelné poškození ale je jistá pravděpodobnost jeho pozdějšího projevení
Slide9:
Zdroje ozáření, kterému je populace vystavena: Ĥ - roční průměrný příkon ekvivalentní dávky Zevní ozáření - vnější zdroje záření Vnitřní ozáření - radionuklidy uvnitř těla Radiotoxicita - míra škodlivosti radionuklidu Pět tříd nebezpečnosti radionuklidů - nejnebezpečnější je první
(60Co, 134Cs, 137Cs, 210Pb, 226Ra, 239Pu, 241Am) Průměrné ozáření člověka: 1) přírodní zdroje 2,4 mS
2) umělé zdroje 0,7 mS