Vintrova CES VSEM

 EKONOMICKÝ RŮST A REÁLNÁ KONVERGENCEV ZEMÍCH EU-5  Růžena Vintrová, Centrum ekonomických studií VŠEMruzena.vintrova@vsem.czwww.cesvsem.cz Seminář odboru FP MF ČRSmilovice, 6. června 2007: 

EKONOMICKÝ RŮST A REÁLNÁ KONVERGENCE V ZEMÍCH EU-5 Růžena Vintrová, Centrum ekonomických studií VŠEM ruzena.vintrova@vsem.cz www.cesvsem.cz Seminář odboru FP MF ČR Smilovice, 6. června 2007

OBSAH: 

OBSAH Ekonomický růst a jeho faktory Postup reálné konvergence a změny mezinárodní pozice zemí EU-5 III. Cenová vs. kvalitativní konkurenceschopnost Analýza CES VŠEM „Proces konvergence v zemích EU-5“. Část I podle kap. 1.1 až 1.3 (Spěváček, V., Hájek, M., Vintrová, R.), část II z kap. 1.4 (Vintrová, R.), část III z kap. 2.4 (Vintrová, R.).

Ekonomický růst a jeho faktory: 

Ekonomický růst a jeho faktory

Ekonomický růst před a po vstupu do EU (Ø roční tempa růstu HDP v %): 

Ekonomický růst před a po vstupu do EU (Ø roční tempa růstu HDP v %) Pramen: Eurostat, Structural Indicators, 30. 5. 2007, vlastní propočty.

Ekonomický růst v EU-5 před a po vstupu do EURoční tempa růstu HDP 2001-2006 (v %): 

Ekonomický růst v EU-5 před a po vstupu do EU Roční tempa růstu HDP 2001-2006 (v %)

Příčiny akcelerace ekonomického růstu: 

Příčiny akcelerace ekonomického růstu Empirická data  tempa růstu HDP zrychlila v letech 2004-2006 proti 2001-2003 (v ročním Ø) + 2,8 p.b. v CZ, SK a PL, + 1,5 p.b. v SI a + 0,1 p.b. v HU (EU-15 + 0,8 p.b.) Pochopení příčin – klíčové východisko pro hosp. politiku: Časový souběh se vstupem do EU – rozhodující stimul? Zesílený příliv PZI (souvisí s předchozím: kultivace institucí, bezpečnost a atraktivnost pro investory) Radikální ekon. reforma v SK – hlavní faktor zrychlení? Nejrychlejší tempa v SK a CZ – proč? (Nalezení nových trhů – řešení zátěže těžkého prům. –dezintegrace RVHP) Nabídkové šoky s náběhem kapacit PZI v autom. prům. (V ČR náběh 300 tis. aut TPCA Kolín a Siemens v elektrotechnice, v SR Volkswagen Bratislava zdvojnásobil výrobu, nové Kia Motors Žilina, PSA Peugeot Citroen Trnava s celkovou výrobou půlmilionu aut)

Země s nízkou výchozí úrovní rostou rychleji Rychlost konvergence v relaci k HDP p.c. v PPS 1995-2006: 

Země s nízkou výchozí úrovní rostou rychleji Rychlost konvergence v relaci k HDP p.c. v PPS 1995-2006

Nabídkové faktory : ZAM, KAP, SPF (průměrná roční tempa růstu v %) : 

Nabídkové faktory : ZAM, KAP, SPF (průměrná roční tempa růstu v %) Pramen: ČSÚ, ECFIN, vlastní výpočty

Nabídkové faktory růstu HDP v EU-5: 

Nabídkové faktory růstu HDP v EU-5 Rozhodující vliv SPF: ČR a SR 2004-2006 růst SPF kolem 4 % ročně, v PL, SI a HU kolem 3 % (v EU-15 jen 0,8 %); Zásoba kapitálu a zaměstnanost menší vliv: KAP 2004-2006 v PL, CZ, SI a HU růst 0,7-1,1 % ročně, výjimečně v SK 1,8 % ZAM v SI, SK a CZ 0,5- 0,7 % ročně, PL 1,3 %, v HU stagnace

Relativní úroveň souhrnné produktivity faktorů v ČR (EU-15=100) : 

Relativní úroveň souhrnné produktivity faktorů v ČR (EU-15=100) ČSÚ, ECFIN, vlastní výpočty

Poptávkové faktory růstu HDP v EU-5: 

Poptávkové faktory růstu HDP v EU-5 Rozhodující vliv domácí poptávky: Příspěvek DP k růstu HDP 2004-2006 nejnižší v HU (2,1 % HDP), v CZ, SI a PL 3,5-4,8 % HDP, v SK extrémně 7,2 % HDP (roční Ø) Vliv ZO v jednotlivých zemích různý: ČR a HU 2004-2006 příspěvek ZO 2,0-2,2 % HDP Ø ročně, PL a SI nevýznamný (0,0-0,4 % HDP), SK –0,7 % HDP (kompenzace roku 2003, velký dovoz)

Faktory růstu HDP: Příspěvek domácí poptávky a ZO (v p.b.): 

Faktory růstu HDP: Příspěvek domácí poptávky a ZO (v p.b.)

Relace HND k HDP – vliv odlivu prvotních důchodů : 

Relace HND k HDP – vliv odlivu prvotních důchodů EUROSTAT, National Accounts

II. Reálná konvergence a mezinárodní pozice zemí EU-5: 

II. Reálná konvergence a mezinárodní pozice zemí EU-5

Pořadí zemí EU-25 podle HDP p.c. v PPSRok 2006 (EU-25 = 100): 

Pořadí zemí EU-25 podle HDP p.c. v PPS Rok 2006 (EU-25 = 100)

Mezinárodní pozice zemí EU-5 v ekonomické úrovni a její změny (I): 

Mezinárodní pozice zemí EU-5 v ekonomické úrovni a její změny (I) Současný stav: CZ se nachází na 17. místě v pořadí zemí EU-27, za CZ se umisťují všechny postkomunistické NČZ kromě SI, ze starých členských zemí PT a MT Změny v pořadí v současné dekádě: CZ (spolu s SI) přešla na konec střední třetiny v rámci zemí EU, výměna místa s PT a MT, které se posunuly níže; na konci EU-25 nyní PL, které předhonily všechny pobaltské země. EE se prosadilo i před SK a HU. V rámci EU-27 na konci RU a BG (HDP p.c.33-36 % EU-25)

Přibližování ekonomické úrovně EU-5HDP p.c. v PPS 1995-2006 (EU-25 = 100): 

Přibližování ekonomické úrovně EU-5 HDP p.c. v PPS 1995-2006 (EU-25 = 100)

HDP p.c. v PPS 1995-2006 (EU-25 = 100): 

HDP p.c. v PPS 1995-2006 (EU-25 = 100)

Mezinárodní pozice zemí EU-5 v ekonomické úrovni a její změny (II): 

Mezinárodní pozice zemí EU-5 v ekonomické úrovni a její změny (II) Konvergence 1996-2006 plynulá s výjimkou CZ (zde divergence při recesi ve 2. pol. 90 let); V EU-5 jako celku zvýšení úrovně ze 48 % na 59% k EU-25 (nízká úroveň dána vahou PL, ostatní země 60 % a více); Přiblížení k EU-25 v EU-5 o 11 p.b. (v Ø), v PL o 10 p.b., v HU, SI, SK o 14-16 p.b., v CZ jen o 7 p.b.; Mezi roky 2000 a 2006 urychlení konvergence-přiblížení jednotlivých zemí EU-5 k EU-25 o 10 až 13 p.b. kromě PL (jen 5 p.b.), v Ø EU-5 o 7 p.b.

Vliv temp růstu RHDD na konvergenci (roční průměry 2001–2005 v %): 

Vliv temp růstu RHDD na konvergenci (roční průměry 2001–2005 v %) Vlastní výpočty na základě Eurostat-National Accounts a ECFIN

III. Cenová vs. kvalitativní konkurenceschopnost: 

III. Cenová vs. kvalitativní konkurenceschopnost

Cenová konkurenceschopnost (1):Průměrné hrubé měsíční mzdy v roce 2006: 

Cenová konkurenceschopnost (1): Průměrné hrubé měsíční mzdy v roce 2006 Gligorov, V., Podkaminer, L. et al., RR 335, WIIW (2007).

Cenová konkurenceschopnost (2): Produktivita práce a JPN 2006 ( EU-27 = 100): 

Cenová konkurenceschopnost (2): Produktivita práce a JPN 2006 ( EU-27 = 100) EUROSTAT, Structural Indicators; 12. 5. 2007; Gligorov, V., Podkaminer, L. et al., RR 335, WIIW (2007).

Tempa růstu nominálních PN na zam. v EU-5 (roční průměr v %): 

Tempa růstu nominálních PN na zam. v EU-5 (roční průměr v %)

Tempa růstu reálných PN na zam. v EU-5 (roční průměr v %): 

Tempa růstu reálných PN na zam. v EU-5 (roční průměr v %) Poznámka: Jako cenový index použit deflátor HDP

Index vývoje nominálních JPN v NH v relaci k 35 prům. zemím v % (v USD): 

Index vývoje nominálních JPN v NH v relaci k 35 prům. zemím v % (v USD)

Závislost pracovních nákladů na ekonomické úrovni v zemích EU-25 rok 2005 (EU-25 = 100): 

Závislost pracovních nákladů na ekonomické úrovni v zemích EU-25 rok 2005 (EU-25 = 100)

Cenová konkurenceschopnost zemí EU-5: 

Cenová konkurenceschopnost zemí EU-5 Všechny země EU-5 jsou vysoce nákladově (cenově) konkurenceschopné v relaci k zemím EU. JPN k EU-27 od necelých 40 % na Slovensku po polovinu v ČR a Maďarsku až po ¾ ve Slovinsku. Nákladově (cenově) nejkonkurenceschopnější zemí EU-25 je Slovensko s nejnižšími mzdami v EU-5 a s nejnižšími JPN v EU-25. (Litva a Lotyšsko mají nižší mzdy, ale též nižší produktivitu.) V EU-27 nejnižší mzdy (7% k AT) i JPN má Bulharsko (⅓ k EU-27) (RU 60%). V cenové konkurenci s Čínou nebo Ukrajinou však země EU-5 mají JPN vysoké (nominálně mzdy Číny a Ukrajiny k Rakousku =5 %, v ČR 26%, v SR 19 %

Cenová vs. kvalitativní konkurenceschopnost: 

Cenová vs. kvalitativní konkurenceschopnost PZI jdou do EU-5 za levnou, relativně kvalifikovanou pracovní silou, s výrobou náročnou energeticky a materiálově, technicky jen středně (automobily) – jen dočasně adekvátní Strategie spoléhání na cenovou konkurenceschopnost je neperspektivní. Nutná včasná příprava pro přechod ke kvalitativní konkurenceschopnosti, ke znalostní ekonomice. Bez průlomu v podpoře vzdělání a kvalifikace nelze obstát náporu globalizačních tendencí  konkurence Číny a ostatních low cost economies  divergence (Portugalsko) Historické předpoklady přechodu na náročnější výroby: technická zdatnost a inženýrské dovednosti, ¾ obyvatelstva SŠ vzdělání při nejdelší školní docházce (12,5 let, Ø OECD 11,9 let); slabina  málo VŠ. (V PT ¾ ZŠ– hlavní příčina propadu na 70 % v HDP p.c. k EU. Irský příklad nejen nízké daně  podpora vzdělanosti a využívání vysoce kvalifikované práce)