GSH

Sekundér, terciér, kvintér: 

Sekundér, terciér, kvintér Letní semestr

Seminární práce: 

Seminární práce struktura, lokalizační faktory, hlavní produkční oblasti, světoví výrobci, postavení v ČR Chemický průmysl – Kovařík, Kynkalová, Zalaba, Fadler Spotřební průmysl – Vojvoda, Strádová, Polívková, Schmidt Hutnictví – Domecký, Dušek, Blahník, Kučera

Průmysl: 

Průmysl Proces industrializace Funkce Struktura A) dle charakteru zpracování surovin, energetické náročnosti a množství vyrobených výrobků těžký průmysl (výroba surovin, produkce energie, základních průmyslových zařízení) lehký průmysl (sériová výroba výrobních prostředků a spotřebních předmětů). Toto rozdělení bylo v minulosti zneužíváno i ideologicky - "težký průmysl byl páteří komunismu". B) dle odvětví rozeznáváme průmysl: těžební - paliv - energetika - metalurgie - strojírenství - chemický - stav.hmot - dřevozpracující - sklářský - keramický - papírenský - celulózy - textilní - kožedělný - potravinářský - polygrafický a pod. Každé průmyslové odvětví má ještě vlastní oborovou strukturu. Např. oborová struktura textilního průmyslu se skládá z následujících oborů: bavlnářský průmysl, vlnařský, hedvábnictví, oděvní průmysl, pletařský průmysl a pod. C) Při OSN existuje mezinárodní klasifikace průmyslových odvětví - ISIC International Standart Industrial Classification. Ta rozděluje průmys do základníxh třískupin: a) těžbu a zpracovánínerostných surovin b) výrobu a rozvod energií a vody c) zpracovatelsský průmysl Toto rozdělení je ryze z hlediska postavení k surovinám. Další dělení je do skupin odbětví, odvětví, oborů a konkrétních výrob. Dělení je tak pětistupňové. Faktory lokalizace I. přírodní suroviny (nerostné zdroje, zemědělské produkty, dřevo) - jsou nutnou podmínkou výroby voda (řeky, nádrže) reliéf počasí a podnebí jsou méně významné II. společensko-ekonomické kapitál, investice - rozhodující podmínka pro vybudování průmyslových základen ve světě spotřeba - individuální a společenská, výrobky se vyrábějí proto, aby se spotřebovávaly energie - pro těžký průmysl (např. hutnictví barevných kovů) pracovní síly, tradice - je kladen stále větší nárok na kvalifikaci pracovních sil, jindy je důležitá nízká cena pracovní síly technický rozvoj - souvisí s množstvím prostředků vkládaných do průmyslové výroby doprava V procesu industrializace dochází ke dvěma hlavním změnám v charakteru rozvoje průmyslové výroby: a) teritoriálním - územním, těžiště průmyslové výroby se přesouvá. b) strukturálním dochází ke změnám v odvětvové skladbě, význam jednotlivých odvětví se mění v čase.

Strojírenství se rozšiřuje po celém světě: 

Strojírenství se rozšiřuje po celém světě Nejnáročnější výroby (kvalifikovaní odborníci, centra výzkumu a vývoje, tradice) Obory se složitými kooperačními svazky (výhodné dopravní spojení) Těžké strojírenství (hutnické základny) Velkosériové výroby (levná pracovní síla) Rostoucí složitost vede k rozdělení zemí Dodavatelé hromadné produkce produkce „náročná na vědu“

Strojírenství: 

Strojírenství Všeobecné strojírenství - 35 % hodnoty strojírenské výroby vyspělé země: obráběcí a tvářecí stroje rozvojové země: zemědělské strojírenství dopravní strojírenství - 32 % výroba lodí – přesun do rozvojových zemí automobilový průmysl produkce roste montážní závody ve „třetím světě“ elektrotechnika a elektronika - 30 % rozvojové země: „pro běžný život“ Asijští draci se podílejí 15 % I nejvyspělejší státy jsou nejen exportéry, ale zároveň velmi významnými importéry (mezinárodní specializace, kooperace výroby)

Slide6: 

Lokalizace Dodnes na rozmístění působí velký vliv tradic, především u oborů s potřebou vysoké kvality pracovní síly. Jinak působí na strojírenství všechny (především společenskoekonomické) faktory s ohledem na obor. Strojírenská centra jsou základem sídel - technopolis. Světové hlavní produkční oblasti: I. Amerika: oblast velkých jezer, atlantská a kalifornská oblast. II. Evropa: Porúří, Porýní, Pařížská a Londýnská oblast, GOP, severní Itálie, Rusko - Střed, Povolží, Ural, Ukrajina - Donbas III. Asie: Japonsko, východní Čína, Korea, Taiwan JV. Austrálie a jižní Afrika Největší světoví výrobci Automobily - General Motors, Ford, Chrysler-Daimler (fúze), Volkswagen, BMW, Mercedes, Peugeot, Fiat, Iveco, British Leyland, Saab, Nissan (fúze s Renaultem), Toyota, Mitsubishi. Motocykly - Kawasaki, Suzuki, Honda, KTM, Harley Davidson, Aprilia. Letadla - Boeing-McDonnell Douglas, British Airspace-Airbus Industries, Fokker, Cessna Lodě - Mitsubishi, Mitsui, Hyundai, General Dynamics, Blohm, Voss Elektrotechnika a elektronika - General Electric, IBM, Hewlett Packard, Western Electric, Westinghouse, Motorola, Apple, Compaq, Philips, Alcatel-Alsthom, Siemens, Bosch, Elektrolux, Bull, Thomson, Olivetti, Hitachi, Toshiba, Sony, JVC, Sanyo, NEC, Nokia, Océ. Největší výrobci některých strojírenských výrobků: automobily - Japonsko, USA, Německo, Francie, Španělsko motocykly - Japonsko, Čína, Itálie lodě - Japonsko, Korea, Taiwan televize - Čína, Korea, USA rádia - Hongkong, Čína, Singapur mobilní telefony - Finsko, USA

Pracovní zdroje (EU, ČR a USA): 

Pracovní zdroje (EU, ČR a USA) A) potenciální zdroje (ženy v domácnosti, z práce do práce) B) sociálně znevýhodnění (starší lidé) C) ohrožení pracovníci (s nižším vzděláním středního a vyššího věku) D) ohrožená mládež (do 30 let, s nízkým vzděláním) E) nositelé budoucnosti (kolem 30 s VŠ a SŠ vzděláním a dál se vzdělávají) F) běžní pracovníci (střední věk, dělnické profese) G) hlavní tvůrci zdrojů (vysoce vzdělaní, vysoká specializace)

Zbrojní průmysl: 

Zbrojní průmysl 10 až 15 % strojírenské kapacity pracuje pro vojenské účely 80. léta – 1 400 mld USD 2000 – 800 mld USD 70 % - vyspělé země 30 % - rozvojové země atlas

Výroba automobilů v ČR: 

Výroba automobilů v ČR

Výroba aut ve střední Evropěplány na rok 2006: 

Výroba aut ve střední Evropě plány na rok 2006 Slovensko Volkswagen – 320 000 Peugeot/Citroen – 300 000 Hyundai -200 000 Maďarsko Suzuki – 200 000 Suzuki/Fiat – 60 000 Polsko Fiat Auto Poland – 240 000 Opel – 100 000 Česko Škoda Auto – 510 000 Toyota/Peugeot/Citroen – 300 000

Strojírenský průmysl v Česku: 

Strojírenský průmysl v Česku výroba obráběcích a tvářecích strojů Kovosvit Sezimovo Ústí, TOS Varnsdorf dopravní strojírenství osobní (Mladá Boleslav, Kolín od 2005 PCT) nákladní (LIAZ skončil, Tatra Kopřivnice, Avia Daewoo Letňany) autobusy (Karosa Vysoké Mýto, SOR Libchavy letadla (Aero Vodochody, LET Kunovice) Trolejbusy (Škoda Ostrov – konec 15. 7. 2004) výroba televizorů Tesla Rožnov, Philips Hranice n.M. (2,5 mil), Matsushita Plzeň (3 mil)

Energetika - práce s atlasem: 

Energetika - práce s atlasem Suroviny (vyčerpatelné, neobnovitelné) Těžba, integrace (OPEC) Nej těžaři, produkce a spotřeba PEZ Krize – ropný šok Vývoj energetiky, výroba a spotřeba E

Energetika: 

Energetika Elektrárna Wairakei na Novém Zélandě Slapová elektrárna v ústí řeky Rance ve Francii Přečerpávající elektrárna Dlouhé Stráně v Jeseníkách