logging in or signing up 17 45 48 Arley33 Download Post to : URL : Related Presentations : Share Add to Flag Embed Email Send to Blogs and Networks Add to Channel Uploaded from authorPOINTLite Insert YouTube videos in PowerPont slides with aS Desktop Copy embed code: (To copy code, click on the text box) Embed: URL: Thumbnail: WordPress Embed Customize Embed The presentation is successfully added In Your Favorites. Views: 225 Category: Entertainment License: All Rights Reserved Like it (0) Dislike it (0) Added: November 15, 2007 This Presentation is Public Favorites: 0 Presentation Description No description available. Comments Posting comment... Premium member Presentation Transcript 70. LÉTA: 70. LÉTA 2.7.1 Design ve světě - ropná krize, pokles růstu ekonomiky a hrozba ekologických problémů celkové vystřízlivění z optimismu let šedesátých zmenšování a „zlidšťování“ výrobků (Volkswagen Golf –1974, Renault 5 – 1971) „radikální design“ v Itálii už od poloviny 60. let - snaha o rozšíření potenciálu designu o komunikační aspekt tento styl stal (v 70.letech) součástí širšího proudu postmoderny v roce 1976 založena galerie designu Alchimia a v roce 1979 - sdružení designérů Studio Alchimia Hlavní postavou seskupení - Alessandro Mendini (E. Sottsass ml. a skupina UFO) Mendini útočil na postuláty moderny, proslavil se svými „redesigny“ (Vassily, Proust) Alchimia nabízela množství tvarů, barev a neobvyklých materiálových kombinací. Slide2: Alessandro Mendini, Proust armchair for Studio Alchimia, 1978Slide3: Alessandro Mendini, Kandissisofa for Studio Alchimia, 1978Slide4: Ekonomická a společenská situace (hospodářský pokles), devastováním přírodních zdrojů a nezaměstnaností - kritika modernistických metod (spatřujících v strojní výrobě brzký blahobyt) – názor, že metody moderny neobstály. Začala se formovat postmoderna - obohatila design o: vícevrstevnost, fragmentální vyjádření, eklektismus, paradoxní harmonii nesouladných prvků a ornament Hlavní postuláty postmoderny: metaforičnost, akceptování místních zvláštností, mnohoznačnost prostorových řešení, eklektismus, dvojité kódování, citace, paradox a ironie Na formování postmoderny mají velký podíl architekti Robert Venturi a Charles Jencks Venturi ironizuje funkcionalistické heslo „less is more“svým heslem „less is bore“ Designér Charles Jencks. v roce 1968 vytvořil stůl „Ad hoc“ ( desku podepíralo šest figurín z výkladů. K postmoderním tvůrcům patří také Michael Graves Postmodernisté nemohli své projekty ve větším měřítku prosadit ve výrobě (především kvůli jejich finanční náročnosti) Slide5: Neomodernistický průmyslový styl „high-tech“ (Centre Pompidou 1971-1977) inovace v elektronice, nástup mikroprocesorů,minimalizace a cenová dostupnost (kapesní kalkulačky, digitální hodinky a počátek osobních počítačů) Vývoj USA a komerční v Japonsku - tzv. „black-box“ „humanistický“ design - snahu o omezení komerčního diktátu v designérské profesi - v čele s Victorem Papankem - kritika designérské profese v konzumní společnosti Na Papanka navázala švédská skupina Ergonomi Gruppen (založená v roce 1979) - stolní nádobí pro tělesně postižené lidi. Slide6: 1 Volkswagen Golf, 70. léta 2 nábytek z kolekce Easy edges, Frank Gehry, 1972 3 spirálové popelníky, Achille Castiglioni, 1971 4 kontejner Boby, Joe Colombo, 1970 5 židle z kolekce Easy edges, Frank Gehry, 1972Slide7: 2.7.2 Design u nás 70. léta (vlivem situace způsobené sovětskou blokádou) - celkem chudá na významné umělecké události. Řada tvůrčích individualit odešla do zahraničí, země v informační izolaci Výstava Design a plastické hmoty, kterou v roce 1972 připravila Milena Lamarová v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze Milan Knížák - věnoval se také tvorbě užitných předmětů (postkubistická kolekce nábytku z roku 1971) V roce 1973 Rada výtvarné kultury výroby přeměněna na Institut průmyslového designu (IPD) s pracovištěm vědecko-technického rozvojeSlide8: 1 žehličky, Stanislav Lochman, 70. léta 2 model dvouramenného svítidla, Otakar Diblík, Bonetto design, 1980 3 nábytková řada Universal, UP závody Rousínov n. p., 1980 4 svítidlo pro zubní lékaře, Miloš Hájek, 1972 5 „Řeka života“, S. Libenský a J. Brychtová, EXPO 70, Osaka 6 začátek používání nerezu, 70.- 80. létaSlide9: 2.7.3 Textil ve světě Na počátku 70. let ztrácí vlivem celosvětové krize ropných produktů syntetické materiály na významu - návrat k přírodním vláknům a klasickým technologiím (i tovární výrobky se tváří jako přírodní). Textilní design - inspirace z historických období a z volného umění, továrny se vracejí k starým desénům, aby je barevností či jinými drobnými úpravami „oživily“. Michael Graves, Robert Venturi, David Hockneye, Roy Lichtentein pro firmu Vorwerk vytvořili návrhy koberců určených pro oficiální i domácí prostředí. Trendy v textilním průmyslu se mění každým rokem, ale tyto změny nejsou nikterak výrazné.Textilní tvorba postrádá jednotný styl. Slide10: Ukázky koberců firmy VorwerkSlide11: 1 koberec 2038/ 9574, Zaha M. Hadid, pro firmu Vorwerk 2 koberec 2012/ 5673, David Hockney, pro firmu Vorwerk 3 koberec 2027/ 5676, Zaha M. Hadid, pro firmu Vorwerk 4 koberec 1995/ 0413, Milton Glaser, pro firmu Vorwerk 5 koberec 2009/ 3623, Mimo Paladino, pro firmu Vorwerk 6 koberec 1975/ 5672, Mimo Paladino, pro firmu Vorwerk 7 koberec 2036/ 9573, Zaha M. Hadid, pro firmu Vorwerk 8 koberec 2020/ 0341, Gerhard Richter, pro firmu Vorwerk 9 koberec 2001/ 5663, Richard Meier, pro firmu Vorwerk 10 koberec 1829/ 5668, Sam Francis, pro firmu VorwerkSlide12: 1 „Panama“, Christa Häusler-Goltz, 1971 2 „Canna“, tisk, Robert a Tix Haussmann, 1980 3 „Hedelmä“, tisk, Vuokko Eskolin-Nurmesniemi, 1980 4 šatovka, Barbara Brown, 70. léta 5 „Purje“, Annelli Airikka-Lammi, 1980 6 „Figury“, vlna, LRS (Larsen Studio), Německo, 1972-1982 7 „Sheer Happiness“, Jack Lenor Larsen, 1980 8 „Pierot“, Ritva Wahlström, Švédsko, 1972Slide13: 2.7.4 Textil u nás Ústav bytové a oděvní kultury (ÚBOK) - promyšlený systém seminářů, vzdělávacích programů, včetně vydávání módních barevnic na jednotlivá období (zhruba s ročním předstihem), pomáhal podnikům orientovat se v módních trendech udávaných ze zahraničí. Ústav sestával z oddělení bytových textilií (Lída Dvořáková, Zora Smetanová, Adéla Krbůšková a Viera Bošková), oddělení potištěných textilií (Emilie Frýdecká, Taťána Dudková, Věra Špačková, Markéta Hálová a Marta Nymsová) a také oděvní oddělení, vytvářející návrhy oděvů Dílo - produkovalo potištěné dekorační tkaniny, tkané ubrusy a také oděvy. S Dílem spolupracovali výtvarníci Rudolf Mejsnar, Věra Drnková-Zářecká, Emilie Frýdecká a další Charakteristika tohoto období odpovídá i letům následujícím (až do roku 1989) Slide14: 1 tištěné lůžkoviny, 19772 2 potištěná tkanina, 70. léta 3 modrotisky, prodejna Krásné jizby,1977 4 úplety, ÚBOK, 1979 5 letní šaty, tkaniny n.p. Hedva, 1978 6 letní šaty, tkaniny n.p. Hedva, 1978 7 bordurový vzor, 1978 8 kolekce Centrotex z tkanin n. p. Tiba, 1977 9 tištěné lůžkoviny, 1977 10 potištěná tkanina, závodu Tvar, 1973 You do not have the permission to view this presentation. In order to view it, please contact the author of the presentation.
17 45 48 Arley33 Download Post to : URL : Related Presentations : Share Add to Flag Embed Email Send to Blogs and Networks Add to Channel Uploaded from authorPOINTLite Insert YouTube videos in PowerPont slides with aS Desktop Copy embed code: (To copy code, click on the text box) Embed: URL: Thumbnail: WordPress Embed Customize Embed The presentation is successfully added In Your Favorites. Views: 225 Category: Entertainment License: All Rights Reserved Like it (0) Dislike it (0) Added: November 15, 2007 This Presentation is Public Favorites: 0 Presentation Description No description available. Comments Posting comment... Premium member Presentation Transcript 70. LÉTA: 70. LÉTA 2.7.1 Design ve světě - ropná krize, pokles růstu ekonomiky a hrozba ekologických problémů celkové vystřízlivění z optimismu let šedesátých zmenšování a „zlidšťování“ výrobků (Volkswagen Golf –1974, Renault 5 – 1971) „radikální design“ v Itálii už od poloviny 60. let - snaha o rozšíření potenciálu designu o komunikační aspekt tento styl stal (v 70.letech) součástí širšího proudu postmoderny v roce 1976 založena galerie designu Alchimia a v roce 1979 - sdružení designérů Studio Alchimia Hlavní postavou seskupení - Alessandro Mendini (E. Sottsass ml. a skupina UFO) Mendini útočil na postuláty moderny, proslavil se svými „redesigny“ (Vassily, Proust) Alchimia nabízela množství tvarů, barev a neobvyklých materiálových kombinací. Slide2: Alessandro Mendini, Proust armchair for Studio Alchimia, 1978Slide3: Alessandro Mendini, Kandissisofa for Studio Alchimia, 1978Slide4: Ekonomická a společenská situace (hospodářský pokles), devastováním přírodních zdrojů a nezaměstnaností - kritika modernistických metod (spatřujících v strojní výrobě brzký blahobyt) – názor, že metody moderny neobstály. Začala se formovat postmoderna - obohatila design o: vícevrstevnost, fragmentální vyjádření, eklektismus, paradoxní harmonii nesouladných prvků a ornament Hlavní postuláty postmoderny: metaforičnost, akceptování místních zvláštností, mnohoznačnost prostorových řešení, eklektismus, dvojité kódování, citace, paradox a ironie Na formování postmoderny mají velký podíl architekti Robert Venturi a Charles Jencks Venturi ironizuje funkcionalistické heslo „less is more“svým heslem „less is bore“ Designér Charles Jencks. v roce 1968 vytvořil stůl „Ad hoc“ ( desku podepíralo šest figurín z výkladů. K postmoderním tvůrcům patří také Michael Graves Postmodernisté nemohli své projekty ve větším měřítku prosadit ve výrobě (především kvůli jejich finanční náročnosti) Slide5: Neomodernistický průmyslový styl „high-tech“ (Centre Pompidou 1971-1977) inovace v elektronice, nástup mikroprocesorů,minimalizace a cenová dostupnost (kapesní kalkulačky, digitální hodinky a počátek osobních počítačů) Vývoj USA a komerční v Japonsku - tzv. „black-box“ „humanistický“ design - snahu o omezení komerčního diktátu v designérské profesi - v čele s Victorem Papankem - kritika designérské profese v konzumní společnosti Na Papanka navázala švédská skupina Ergonomi Gruppen (založená v roce 1979) - stolní nádobí pro tělesně postižené lidi. Slide6: 1 Volkswagen Golf, 70. léta 2 nábytek z kolekce Easy edges, Frank Gehry, 1972 3 spirálové popelníky, Achille Castiglioni, 1971 4 kontejner Boby, Joe Colombo, 1970 5 židle z kolekce Easy edges, Frank Gehry, 1972Slide7: 2.7.2 Design u nás 70. léta (vlivem situace způsobené sovětskou blokádou) - celkem chudá na významné umělecké události. Řada tvůrčích individualit odešla do zahraničí, země v informační izolaci Výstava Design a plastické hmoty, kterou v roce 1972 připravila Milena Lamarová v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze Milan Knížák - věnoval se také tvorbě užitných předmětů (postkubistická kolekce nábytku z roku 1971) V roce 1973 Rada výtvarné kultury výroby přeměněna na Institut průmyslového designu (IPD) s pracovištěm vědecko-technického rozvojeSlide8: 1 žehličky, Stanislav Lochman, 70. léta 2 model dvouramenného svítidla, Otakar Diblík, Bonetto design, 1980 3 nábytková řada Universal, UP závody Rousínov n. p., 1980 4 svítidlo pro zubní lékaře, Miloš Hájek, 1972 5 „Řeka života“, S. Libenský a J. Brychtová, EXPO 70, Osaka 6 začátek používání nerezu, 70.- 80. létaSlide9: 2.7.3 Textil ve světě Na počátku 70. let ztrácí vlivem celosvětové krize ropných produktů syntetické materiály na významu - návrat k přírodním vláknům a klasickým technologiím (i tovární výrobky se tváří jako přírodní). Textilní design - inspirace z historických období a z volného umění, továrny se vracejí k starým desénům, aby je barevností či jinými drobnými úpravami „oživily“. Michael Graves, Robert Venturi, David Hockneye, Roy Lichtentein pro firmu Vorwerk vytvořili návrhy koberců určených pro oficiální i domácí prostředí. Trendy v textilním průmyslu se mění každým rokem, ale tyto změny nejsou nikterak výrazné.Textilní tvorba postrádá jednotný styl. Slide10: Ukázky koberců firmy VorwerkSlide11: 1 koberec 2038/ 9574, Zaha M. Hadid, pro firmu Vorwerk 2 koberec 2012/ 5673, David Hockney, pro firmu Vorwerk 3 koberec 2027/ 5676, Zaha M. Hadid, pro firmu Vorwerk 4 koberec 1995/ 0413, Milton Glaser, pro firmu Vorwerk 5 koberec 2009/ 3623, Mimo Paladino, pro firmu Vorwerk 6 koberec 1975/ 5672, Mimo Paladino, pro firmu Vorwerk 7 koberec 2036/ 9573, Zaha M. Hadid, pro firmu Vorwerk 8 koberec 2020/ 0341, Gerhard Richter, pro firmu Vorwerk 9 koberec 2001/ 5663, Richard Meier, pro firmu Vorwerk 10 koberec 1829/ 5668, Sam Francis, pro firmu VorwerkSlide12: 1 „Panama“, Christa Häusler-Goltz, 1971 2 „Canna“, tisk, Robert a Tix Haussmann, 1980 3 „Hedelmä“, tisk, Vuokko Eskolin-Nurmesniemi, 1980 4 šatovka, Barbara Brown, 70. léta 5 „Purje“, Annelli Airikka-Lammi, 1980 6 „Figury“, vlna, LRS (Larsen Studio), Německo, 1972-1982 7 „Sheer Happiness“, Jack Lenor Larsen, 1980 8 „Pierot“, Ritva Wahlström, Švédsko, 1972Slide13: 2.7.4 Textil u nás Ústav bytové a oděvní kultury (ÚBOK) - promyšlený systém seminářů, vzdělávacích programů, včetně vydávání módních barevnic na jednotlivá období (zhruba s ročním předstihem), pomáhal podnikům orientovat se v módních trendech udávaných ze zahraničí. Ústav sestával z oddělení bytových textilií (Lída Dvořáková, Zora Smetanová, Adéla Krbůšková a Viera Bošková), oddělení potištěných textilií (Emilie Frýdecká, Taťána Dudková, Věra Špačková, Markéta Hálová a Marta Nymsová) a také oděvní oddělení, vytvářející návrhy oděvů Dílo - produkovalo potištěné dekorační tkaniny, tkané ubrusy a také oděvy. S Dílem spolupracovali výtvarníci Rudolf Mejsnar, Věra Drnková-Zářecká, Emilie Frýdecká a další Charakteristika tohoto období odpovídá i letům následujícím (až do roku 1989) Slide14: 1 tištěné lůžkoviny, 19772 2 potištěná tkanina, 70. léta 3 modrotisky, prodejna Krásné jizby,1977 4 úplety, ÚBOK, 1979 5 letní šaty, tkaniny n.p. Hedva, 1978 6 letní šaty, tkaniny n.p. Hedva, 1978 7 bordurový vzor, 1978 8 kolekce Centrotex z tkanin n. p. Tiba, 1977 9 tištěné lůžkoviny, 1977 10 potištěná tkanina, závodu Tvar, 1973